!!Přestěhovali jsme se!!
Všechno a ještě víc nalezneš tady: http://naruto-fanfikce.blog.cz/, to je můj nový blog. :) Děkujeme, že nás přijdete navštívit :)

Naučím tě lásce 4

9. ledna 2013 v 20:29 | Anettsi |  Naučím Tě lásce
Miláčci, další kapitola téhle dílovky, tuhle mám obzvlášť ráda ^^


Kapitola 4: Otravná sestřenka Rinna


Dívá se na mě provinilým pohledem v očekávání, co to ze mě vypadne. Je jasné, že bych si chtěla přát, aby si mě víc všímal, jenže to by bylo moc lehké. "Potřebuji... čas..." zamumlám a přitisknu svoje rty na ty jeho. Miluji tyhle chvíle plné romantických pohledů a sladkých polibků. Jeho ruka mi zajede do vlasů a druhou cítím na svém krku. Lehké tření našich rtů se změní na vášnivé a nespoutané líbání. Jeho ruka sjede z mého krku a posunuje se ke knoflíkům na mé červené košili. Nebráním mu, tak je pomalu rozepne a stáhne mi ji z ramen. Zlehka se odlepí od mých rtů a přisaje se na kůži na krku. Je to tak nádherné, až se neudržím a slastně vzdychnu. Mezitím mi hbitě rozepíná světle růžovou sukni a stahuje mi ji.
"Sasuke..." zasténám jeho jméno. "My nemůžeme... rodiče jsou doma..." Dělá, že mě přeslechl a začne mi rozepínat podprsenku, zatímco se přesune znovu k mým rtům, bych nemohla odporovat a začít ho přesvědčovat, že nemůžeme. Sundá mi černou krajkovou podprsenku a přejede mi jednou rukou po prsu. Nehodlám zůstat pozadu a rozepnu mu kalhoty. Odtáhne se, aby se mohl nadechnout a hluboce se mi podívá do očí. Jeho ruka se pomalu, centimetr po centimetru posunuje dolů a zrovna když se chystá mi stáhnout i kalhotky... "Děcka, pojďte se najíst, udělala jsem vám jídlo!" zařve mamka stojící na začátku schodiště.
Sasuke se vražedně podívá na dveře pokoje, ale pak se rozesměje a padne vedle mě na postel. Dívám se na jeho tvář, zavřel oči a užívá si mého pohledu. "No tak!" slyšíme matku. "Pohněte si!" Povzdechnu si a natáhnu na sebe oblečení. I Sasuke se s úsměvem oblékne. Rychle mi věnuje polibek a pak mě chytne kolem pasu a pomalu se blížíme ke schodišti. "No konečně!" protočí oči máma a jde do kuchyně, kam ji následujeme. Na stole jsou vedle sebe dané dva talíře. Knedlíky s rajskou omáčkou nádherně voní.
Sasuke slušně poděkuje, ale já mlčím. "Sakuro, víš, že zítra přijede tvoje sestřenice Rinna, tak se tady zítra ukaž... klidně i s... se Sasukem, jestli se mu bude chtít," obeznámí mě matka a natáhne se pro noviny. Táta už odešel do práce. Rinna. Moje hnusná, o rok mladší sestřenka. Vždycky, když přijela, tak se zajímala právě o Sasukeho a snažila se ho všelijak svádět. I když tvrdím, že je hnusná, tak to myslím pořádně. Je neustále zmalovaná a tlustá. Nemá mě ráda a teď to bude ještě horší, protože ví, že se Sasukem chodím.
Sasuke také pozná, o kom je řeč a zamračí se. Pak se podívá na mě. "Zítra nemůžu. Možná potom kolem šesté večer. S Itachim jdeme lovit někam na venkov ryby. Rybaření mě nebaví, ale nemůžu ho zklamat, slibuju mu to už dlouho..." Chytne mě za ruku. Rozloučíme se a jdeme ke mě do pokoje. Za chvíli usínám v jeho náručí.

Ráno je celkem šílené. Sasuke nás doprovodí na nádraží a pak jde domů. Jelikož je sobota, mám kupu času, ale ten se ruší, protože právě přijíždí rychlík, který převáží i mou sestřenku Rinnu. S kvélením vlak zastaví ve stanici a otevře se několik dveří. Už vidím Rinnu, jak vytahuje své obří kufry z vlaku s pomocí průvodčího. Doveze je až k nám, kde mamku obejme. Po mě hodí jenom pohrdavým pohledem a vtiskne mi do rukou rukojeti svých kufrů. Pustím je a kufry spadnou na zem. "Nejsem tvoje služka, Rinno," zavrčím chladně. Rinna se na mě vražedně podívá a dá si ruce vbok. Čeká, že se sehnu a zvednu je, ale já tam stojím. Pak se otočím a jdu pryč.
Rinna se na mě rozkřičí, tak se na ni podívám. Velké břicho se jí nadulo, tvář zrudla a ruce se zatnuly v pěst. Máma mlčky popadne kufry a společně se vracíme domů. Rinna mě pořád častuje urážkami, tak se vymluvým, že jdu k nějaké neznámé kamarádce a jdu ven. Potřebuju se někam schovat, ukrýt se před krutou realitou. Nenapadá mě nic jiného, než Sasukeho dům. I když není doma, budou tam jeho rodiče.
Bez přemýšlení se vydám lesní cestou k jeho domu. Jdu pomalu, nemám kam spěchat. Když konečně spatřím ten domek, mám radost. Zaklepu na dveře. Otevře mi Sasukeho máma. "Ahoj, Sakuro. Sasuke je s Itachim na rybách, přijdou tak za hodinu a půl. Jestli chceš, můžeš na něj počkat u jeho pokoji," nabídne mi hned. Přikývnu a vyjdu schody do místnosti s notebookem. Pozornost se na počítač zaměří. Uvědomím si, že si můžu prohlédnout všechny věci v něm. Otevřu ho a zapnu. Pak se mi ukáže, abych zadala heslo. Je šestimístné. Sasuke... nic. Uchiha... také ne. Vyzkouším ještě pár věcí, ale nic se naukazuje jako správné. Vzdám to, když mě něco napadne. Sakura. Systém se nastartuje a počítač mě přihlásí na uživatele Sasyn Uchiha. Za tapetu má moji fotku, kdy jsme se fotili u jedné lípy v městě. Na ploše má spoustu složek. Programy na prezentace... Prezentace 1/7... Práce do fyziky... Odkazy na oblíbené stránky... Fotky... Poznámky ke škole... Důležité...
Kliknu na poslední složku a prohlížím si to. Je tam jediná položka, a ta je zaheslovaná. Znovu vyzkouším svoje jméno, ale to nevyjde. Až pak si všimnu, že heslo je pětimístné. Zamyšleně na to hledím a vyzkouším všechno, co mě napadne. Pak to vzdám a počítač vypnu. Natáhnu se na postel a pokouším se usnout.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama