!!Přestěhovali jsme se!!
Všechno a ještě víc nalezneš tady: http://naruto-fanfikce.blog.cz/, to je můj nový blog. :) Děkujeme, že nás přijdete navštívit :)

Sebevražda (Sasu)

25. prosince 2012 v 14:11 | Anettsi |  Jednorázovky
Drazí, smutná jednorázovka :'(

Sebevražda


Už uplynuly dva měsíce od té doby, co se Sasuke vrátil do Konohy s mírem v srdci. Rozhodl se, že kvůli Itachiho přání nebude proti ní bojovat. Tsunade rozhodla, že si odpyká trest ve vězení. Z žaláře ho, po dlouhém přemlouvání Naruta, hokage pustila, pod podmínkou, že ho některý dobrý ninja bude mít vždy pod dohledem.
Brzy si Tsunade uvědomila, že na svou funkci už nestačí a rozhodla se, že se hokage stane z Naruta. Blonďáček to přijal. Sakura se po dlouhém dohadování s Narutem stala velitelkou ANBU a velice dobrým medikem. Po celou dobu je Sasuke nepřišel ani jednou navštívit. Při jedné misi se zranil natolik, že ho musela zachraňovat sama Sakura, ale i tak neměla na jeho záchranu dost chakry, tak jí Naruto musel hodně propůjčit.
Když se Sasuke probral z narkózy, nebyl tam ani jeden z nich. Sestra z nemocnice mu ale prozradila, kdo ho zachránil a Sasuke, i když nerad, se rozhodl, že za nimi půjde. Už jenom pro to, že se blížily Vánoce. Právě v tu dobu, kdy se Sasuke rozhodoval, pozval Naruto Sakuru na rámen. Přijala a ještě toho večera se dali dohromady.

Zaklepal na dveře z jednoho domů, protože věděl, kdo v něm bydlí. "Ano! Pojďte dovnitř, je otevřeno!" zašveholila Sakura, která právě dávala do trouby další plech cukroví. Tentokrát podkoviček s marmeládou. Sasuke nejistě vešel a zamířil přímo do kuchyně. "Ahoj, Sakuro," pozdravil. Usmála se. "Přeji pěkné Vánoce, Sasuke..." odpověděla růžovláska a usmála se.
"Kde je Naruto?" zeptal se a rozhlédl se po kuchyni. Nahlédl i do obyvacího pokoje, kde svítil hezky nazdobený Vánoční stromek.
"Pracuje. Museli někam s Gaarou a Nejim. Nejspíš nějaká mise..." povzdechla si zničeně a utřela si pod z čela. Přešla ke stolu a začala vykrajovat další tvary cukrovinek. Chvíli bylo ticho. Pak si Sasuke sundal rukavice a kabát. Zazvonila trouba. Sakura vyndala plech a dala další. Mezitím Sasuke vykrojil několik čtyřlístků. "Nemusíš mi s tím pomáhat," hodila po něm očima Sakura a vyhlédla z okna.
"Já jsem si myslela, že s námi už nechceš mít nic společného..." odfrkla si, aniž by se na něj podívala.
"Chtěl jsem tobě a Narutovi poděkovat, zachránili jste mi život... a popřát veselé Vánoce," vysvětlil a tiše se oblékl.
"Neříkej, že odejdeš teď, když ses konečně osmělil za námi přijít!" rozkřikla se na něj prudce, až se zarazil. Nevěděl co má říct. Sakura mu hodila vykrajovátko. "Tak mi pomoz," usmála se. Chvíli ještě pekli, než se ozvalo vrznutí vchodových dveří a hned na to vešel donitř veselý Naruto. Když spatřil Sasukeho, získal ještě lepší náladu, jako by vítal vlastního bratra.
"Sasuke!" vykřikl natěšeně. "Tak rád tě vidím! Už jsem myslel, že nikdy nepřijdeš, kamaráde, ani nevíš, jakou jsi mi udělal radost!" I když byl Naruto na první pohled dospělý, venitř stále vládl ten usměvavý klučina, který věčně dělal problémy. Ale i to se trošku změnilo. Od té doby, co Sasuke odešel z Konohy ho hledal, přemlouval a pořád dokola. Ani si nevšímal, že roste. A potom uplynul jeho osmnáctý rok. Vrátil se do Konohy a konečně získal svou lásku, která již byla dospělou ženou.
"Ahoj Naruto..." hodil po něm černýma očima Sasuke. Celkem ho zarazilo, že už také není dítě. Naposledy, když s ním bojoval, stále to byl teenager, ale teď... k nepoznání.
"Jak jsi se měl? Co jsi dělal, vyprávěj!" zajímal se blonďáček. Jenže černovláskovi nebylo moc do řeči. Raději se sklidil a odešel. Šel krátkým parčíkem a přemýšlel o všem, co kdy udělal. Bylo mu smutno, nikoho nemá... ani Sakuru ne.

Toho večera se Sasuke ztratil a nikdo nevěděl kam. Naruto povolal ANBU a všechny ninji, aby prohledali celou Konohu. Nenašel se. V zoufalství se ho vydal hledat sám, i když měl jako hokage spoustu jiné práce. Sakura se také přidala a společně, stejně jako za starých časů, prohlédávali šechny vesnice, na které po cestě narazili. A tak uplynul rok. Museli se vrátit a tak se jednoho dne opět objevili v Konoze.
Naruto se o něj bál a stejně tak Sakura měla starost. Když růžovláska jedné noci usnula, zdál se jí hrozně živý sen. Seděla u okna, když se tam zjevil Sasuke a poprosil ji, aby se o něj už nezajímala a pak, jako by se vytratil směrem k parčíku.

Probudila se celá zpocená a vyprávěla sen Narutovi, který, aniž by jedinkrát pochyboval, šel do parčíku. Seděl tam, havraní vlasy mu zpola zakrývaly tvář. Zvedl k němu oči. "... kde je Sakura?" zeptal se tiše.
"Doma. Spí," odvětil Naruto a sedl si k němu. "Kdyby tě viděla, jen by ji to bolelo, raději jsem jí řekl, aby se nebála a že to byl jen sen. Je to tak lepší, nemyslíš? Ušetří to bolesti vás oba. Moc dobře víš, že brzy zase odejdeš." I jemu bylo líto, že Sakuru oklamal.
"Ano, tak je to lepší..." usmál se smutně. "Starej se o ni dobře. Zaslouží si to po tom, co jsem ji tak duševně týral..."
"Budu Sasuke. Spolehni se."

Naruto se tiše vrátil domů. "Kde jsi byl?" zeptala se Sakura.
"Sasuke je mrtvý," zašeptal a sedl si zdrceně na pohovku. Znova a znova vzpomínal na poslední slova, co mu Sasuke řekl.
Už dlouho tady nebudu...

Dalšího dne se Sasuke našel. Podřezal si žíly. A jediné, co napsal na papír bylo: Děkuji ti. Naruto tušil, komu ta slova patří.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama