!!Přestěhovali jsme se!!
Všechno a ještě víc nalezneš tady: http://naruto-fanfikce.blog.cz/, to je můj nový blog. :) Děkujeme, že nás přijdete navštívit :)

Má oči jen pro něj 4

13. prosince 2012 v 22:09 | Anettsi |  Má oči jen pro něj
Kapitola z pohledu Sasukeho, lidičky. Je tady Sasánek až móc hodnéj ^^


Kapitola 4: Jsem až příliš obětavý


Odfrkl jsem si. Projekt do biologie je hotový. Pět stránek popsaných, podrobně vysvětleno tolik věcí... dalo mi to tolik práce. Ve škole radši řeknu, že jsem to dělal společně s Narutem, aby potom, až přijede, neměl problémy. Zajímalo by mě, co dělá. Když u mě zastavilo auto jeho sestry, řekl mi svou adresu a já mu tu svoji. Slíbil, že mi napíše.
Je šíleně divné vědět, že někdo, kdo tu doposud byl tady na hodně dlouho není. A přitom jsem si všiml, že je Naruto děsně fajn, ne jako ostatní, co se mnou jsou jen kvůli mé popularitě ve škole nebo jednoduše proto, že jsem hezký. Vím to, přitahuji spoustu holek, ať už starší nebo mladší a upřímně: je mi to jedno. Nestojím o nějakou husu, co se mi bude plést do života.
Ve škole je nuda. Podepřu si hlavu rukou a zamyšleně koukám na stěnu. Kdosi mi zastíní výhled, tuším, kdo to je. "Slyšela jsem, že tě Ino pozvala na ples, ale nechoď s ní, ona je strašná. Dnes večer je pár ulic odtud diskotéka, půjdeš tam se mnou?" usměje se zmalovaná holka s červenýma vlasama. Chci jsem odmítnout, ale pak si to rozmyslím. Je čas se začít bavit, i když ta holka není zrovna můj typ. A jaká vlastně je? "Tak jo..." zamumlám. Dívka je na vrcholu blaha, a ani se nedivím. Kdo by nebyl, poprvé v životě s někým jdu na diskotéku dobrovolně. "Já jsem Karin," líbne mě na tvář, ale jen se usměji a nechám to být.
Otočím se a střetnu se se zelenýma očima. Holka se zamračí a uhne pohledem, nezajímá mě ani ona, ani její oči. Soustředím se na tabuli, právě přišel učitel Hatake a něco na ni píše.
S úsměvem konstatuji, že ve schránce mě čeká dopis nadepsaný Narutovým škrabopisem, jsem zvědavej, co mi napsal.
Čau, Sasuke!!
Tak co, jak se máš? Co projekt do biologie, tohle máš u mě. Co se učíte ve škole? Napiš mi všechno, co se děje, jo? Jak se má Sakura, stále na Tebe zaláskovaně kouká nebo už ji to přešlo? Ne, že by mě to nějak zvlášť zajímalo, jen jsem zvědavý.
Tak a teď o mě. Jsem se ségrou u ní doma. Potkal jsem jednu suprovou holku. Jmenuje se Haraine, má osmnáct let. Představ si: já s ní chodím! Políbila mě. Ale já tak nějak nevím. Miluje mě, já ji, ale mám jen rád. Asi s ní přesto zůstanu, lepší než být sám. A od mé vyvolené ze školy se lásky nedočkám. Nemám důvod ještě doufat, víš? Vlastně ne, ty jsi ještě nikdy s nikým nechodil, promiň, jsem tak trochu zapomnětlivý, hlavně teď, když mám hlavu v oblacích.
Nechodím do školy, půjdu až po Vánocích. Ale to do naší školy, nebudu chodit do jiné, protože to tam neznám a navíc nemám chuť zvykat si na nové lidi. Haraine by chtěla, abych chodil na střední s ní, ale snad jí to časem vymluvím. Netoužím se stěhovat, na to prostě nemám, jsem spokojený tam, kde jsem bydlel do teď. Jenže to Haraine nechce pochopit.
Tak to bude vše, příteli. Napiš brzo, o všem, co se děje, jo? Pozdravuj všechny ve škole, spolužáky i učitele. A mohl bys zaručit, aby se o mě Sakura začala zajímat? To je právě ta moje vyvolená..., že já si umím dobře vybrat. Děkuji Ti za všechno, Naruto.
Hned jsem o pár věcí chatřejší. Podívám se na hodiny, čas se chystat na disku. Hodím na sebe rifle a černou košili, gelem upravím vlasy, klidný úsměv. Nastříkám se deodorantem, abych nebyl cítit potem. Kolem krku si hodím zlatý řetízek s přívěskem delfína, ten jsem kdysi dostal od Itachiho, když jsem byl ještě malý. Teď jen doplňoval můj outfit.
Moje adresa je všem známá, proto se ani nedivím, že pro mě Karin přijde až domů. "Vypadáš skvěle, broučku..." usměje se a líbne mě na tvář. Pokrčím rameny, zamknu a vydám se pěšky s ní po boku na diskotéku. Chce mě chytnout za ruku, tak strčím obě do kapes, aby neměla možnost. Zamračí se, ale nic neřekne. "Připadám ti přitažlivá?" zeptala se zvědavě.
"Nevím..." zamumlám myšlenkami někde úplně jinde. Ani jsem ji prakticky neposlouchal, nemám tucha, o čem mluvila, na co se ptala.
"Jsem hezčí než Ino a Sakura?" ptá se.
"Nevím..." a tak to jde dál. Pořád krčím rameny a říkám, že nemám tušení, ale jak je vidět, Karin to nevadí. Jen moje přítomnost je jí příjemná. A dvakrát se mě pokusí přitáhnout k polibku. "Kroť se laskavě, nechodím s tebou!" zasyknu na ni a ona se drží dál. Alespoň zatím, ale my už vidíme bránu diskotéky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama