!!Přestěhovali jsme se!!
Všechno a ještě víc nalezneš tady: http://naruto-fanfikce.blog.cz/, to je můj nový blog. :) Děkujeme, že nás přijdete navštívit :)

Má oči jen pro něj 3

11. prosince 2012 v 21:54 | Anettsi |  Má oči jen pro něj
Takže, milí, zlatí. Omlouvám se, měla tu být už včera. Zítra přidám další díl *-*


Kapitola 3: Nečekaná přepadovka a polibek od Haraine


Kdosi zvoní, další návštěva? Že by Sasuke? Zase? Vyhrabu se z postele a dotrmácím se ke dveřím a otevřu je. "No čau brácha!" vyjíkne Oniko potěšeně a obejme mě. Po Samim není nikde ani stopy a navíc, přijela nějak brzo. "Ahoj, co ty tady? Kde je Sami?" vděčně se k ní přivinu a nemůžu ji pustit. Tak moc mi chyběla!
"Sami musí chodit do práce. Ten tvůj dopis jsem si přečetla až dneska ráno. Řekla jsem si, že když už mám týden volno, zajedu sem a strávíme pár dní spolu, co ty na to?" usměje se. "Chyběl jsi mi, bráško, strašně moc. Ten rok byl bez tebe dlouhý. A jak jsem se těšila, když mi v práci řekli, že teď mám týden klid. Už předem jsem věděla, že pojedu k tobě. Sami nemohl, ale uvidíš se s ním na Vánoce."
Pustím ji dál. Jako vždy když přijede se vyzuje z kozaček a sundá si teplou bundu. Zajdeme do kuchyně a Oniko uvaří čaj. Abych řekl pravdu, má ho ještě lepší než Sasuke včera. Sedne si ke mně a prohlíží si mě. "Změnil ses, brácho," podotkne tiše a smutně se usměje. "Už mě ani nepotřebuješ, jsi tak samostatný... a sám." Chytnu ji naléhavě za ruku. "To není pravda, já tě potřebuju, mám tě rád a nechci abys tohle říkala. Jsi jediný člověk na světě, kdo mi rozumí a neodsuzuje mě. Všichni mě vnímají jako vyvrhela, ale ty ne. Kdybych tě neměl, tak bych se zbláznil," vysvětlím kvapně, než si to rozmyslí a odjede.
Chvíli je ticho. "No, tak dobře. A vyprávěj, chci slyšet všechno!" zasměje se Oniko. Tak ji vyprávím naprosto o všem, co se událo. Poslouchá ani nedutá, žádná poznámka, i když vím, že má sem tam chuť cosi říct. Dodat. "A teď ty! Povídej!" zazubím se.
"Tak, bráško. Teď chodím na brigádu do hotelu, kde uklízím pokoje, víš, každá koruna dobrá, když teď na prosinec nemusím chodit do normální práce víš? Mám tam dvě kámošky, Haraine a Katshu. Jsou fajn, až na to, že se na Samiho často a zálibně dívají. To mi trošku vadí. Ale jinak jsou ty dvě fajn. Jedna je dvacetiletá a druhá má osmnáct. Ukazovala jsem Haraine, to je ta osmáctiletá, tvoje fotky a musím říct, že ses jí dost líbil. Až za námi někdy přijedeš, musím vás seznámit. No a ty dvě šly se mnou do baru Bílá káva, to je hned vedle hotelu. Dali jsme si pár skleniček vína a rozpovídali se. Katshu je z velice bohaté rodiny, ale Haraine o rodiče přišla. Teprve před měsícem se dostala z dětského domova. Měla přítele, no ten ji podvedl s její nejlepší kámoškou. Katshu se pořád chlubí..." usmívá se. Vsadím se, že by pokračovala ještě donekonečna, kdyby ji nezazvonil telefon.
"Ano? Oniko Uzumaki," zabručí do telefonu. "Ne, já jsem u bráchy," ušklíbne se. "No a co? Já jsem právě mimo, nemůžu jít do práce!" začala se rozčilovat. "Ale! To mě nezajímá..." Chytnu ji za ruku a naznačím jí, že bych se vrátil s ní. Přikývne. "No tak jo, dojdu, ale chci náhradní volno!" sklapne telefon. "Mrzí mě to..."
"V pohodě, jedeme hned, že? To ten projekt asi moc neudělám. Ne, napíšu ji a dopisem ji Sasukemu pošlu, ten už to nějak udělá, jak ho znám." Ne, že bych ho hodně znal.
Pondělí ráno, ale já nejdu do školy, právě odjíždím z mého městečka. Vidím spolužáky, jak jdou do školy a přitom se dohadují o balíček chipsů. Sasuke jde po silnici, uvidí mě a zamává. Ségra na chvíli zastaví a já mu vysětlím situaci. "Hele, to je v pohodě, já ji udělám..." usměje se. Rozloučíme se. A pokračujeme v cestě. Asi po půlhodině usnu.
Když se vzbudím, už je večer a my jsme skoro tam. Zastavujeme u hotelu. A hned vím, kdo jsou ty dvě dívky stojící u dveří. Ségra mi je hezky představí. Jedna je blondýna s modrýma očima a příjemným úsměvem, oblečená do uplých džínů a růžové bundy. Druhá je stydlivější, s černými vlasy až po pas a hezkýma šedýma očima. Stojí v silonkách, žlutých šatech a určitě v sáčku, ve kterém jí zrovna teplo není. "Čau, holky, to je Naruto, Naruto, tohle je Katshu a tahle panenka je Haraine." Potřesu jim ručkama. Haraine zrudne a podívá se jinam.
"Hari už končí, jen tu čekala a my dvě jdeme makat," informuje Oniko hned Katshu. Přikývne. Vysvětlí mi, že dělá jen tři hodiny, jestli nechci někde počkat. Jelikož vím, jakou má Haraine minulost, pozvu ji na jídlo do restaurace nedaleko. Půjčím jí bundu. "Já... děkuju..." řekne nejistě. Usmívám se. "Nemáš za co, já jsem rád, že s někým posedím..."
Nemá v sobě ani dvě sklenky vína a už se rozpovídala. "Já už jsem jednou s někým chodila,jmenoval se Toroine. Byl to super kluk, ale prostě se mu asi víc líbila moje nejlepší kamarádka, Ninne. Podvedl mě s ní... a ... prostě už nikomu moc nevěřím... ale ty tvoje oči, Naruto, tobě věřím..." zašeptá, nakloní se a políbí mě. Ten polibek je tak super...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama