!!Přestěhovali jsme se!!
Všechno a ještě víc nalezneš tady: http://naruto-fanfikce.blog.cz/, to je můj nový blog. :) Děkujeme, že nás přijdete navštívit :)

Pan učitel Uchiha 1

22. srpna 2012 v 20:53 | Anettsi |  Pan učitel Uchiha
Tak tady je první kapitola Pan učitel Uchiha. Prosím komentíky!!!

Kapitola 1: Nový učitel


Další nudný den na střední škole v tomhle zapadákově. Kluci si dělají legraci z učitelů, holky si věčně nanášejí další a další vrstvy lesku na rty. Šprti se učí novou látku z fyziky. Ozývá se smích a dupot nohou na chodbě.
Zazvoní a vejde jejich třídní učitelka... ale počkat. Kdopak je ten krasavec, co jde vedle ní? Všechny dívčí oči se upřou na nově příchozího. Kluci si ho prohlédnou od hlavy až k patě. Bílá košile s vyhrnutými rukávy a rifle, značkové černé boty. Havraní vlasy a uhlové oči. Nevypadá jako student, že by učitel?
"Dobrý den, třído. Tohle je pan Uchiha, bude váš nový třídní učitel během mé nepřítomnosti. Kvůli svému zdravotnímu stavu budu muset být na pár měsíců v klidu a jak jistě víme," podívala se na pár pošklebujících kluků, "to bych tady neměla šanci. Zítra odjíždím, ale ze školy odcházím už dnes. Od této chvíle se zodpovídáte panu Uchihovi, jasné?" rozhlédla se po ostatních studentech. Všichni přikývli.
"Dobře, tak tedy naschledanou, třído, buďte hodní, ano?" usmála se a vyšla ze třídy. Všechny oči se teď upřely na nového učitele.
"Jmenuji se Sasuke Uchiha, vy mě ale budete oslovovat pane učiteli. Teď se mi představíte vy," povzdychl si černovlásek a sedl si. Podíval se na první žákyni. "Ehm, jmenuji se Sakura Haruno," nervózně se usmála, až někdo vzadu vyprskl smíchy.
Učitel blonďáka spražil pohledem a ten zmlkl. A tak to šlo dál. Když se představil poslední student, Sasuke se znovu ujal slova. "Abychom se lépe poznali," ušklíbl se, "Tak paní ředitelka rozhodla, že zítra pojedeme na školní výlet. Každý z vás si vezme spacák a karimatku, nějaké oblečení a nejméně troje boty. Stany dostanete ve škole, budete spát ve dvojicích. Upozorňuji, že to budou buď dvě holky nebo dva kluci, nebudete se míchat, jasné? Udělejte dvojice teď, abychom je mohli napsat..." vzal ze stolu papír a tužku. Napsal, jaké to budou dvojice a nechal žáky, aby si dělali po zbytek dne, co chtějí.
Četl si knížku, když pocítil, že se na něj někdo dívá. Zvedl hlavu a rozhlédl se. Jeho oči se střetly se zelenými. Patřily růžovlasé dívce, sedící v první řadě. Okamžitě zrudla a podívala se na špičky svých bot. Černovlásek si povzdychl, zase nějaká zamilovaná studentka.
Sem tam ještě zachytil její pohled, až mu to bylo nepříjemné. Když skončila poslední hodina, nechal všechny jít, až na onu růžovlasou slečnu. Musel jí vysvětlit, jak se věci mají, aby jí bylo jasné, že si s ní nic nezačne, je přece učitel. To všechno jí chtěl říct, kdyby se na něj, jen co zavřel dveře, nevrhla. Objala ho a začala ho líbat. Byl tak zaskočený, že se ani nezmohl na odpor. Když mu konečně došlo, co se to děje, odtrhl od sebe růžovlásku a vycouval na druhou stranu místnosti.
Ta se na něj nechápavě podívala a usmála se. "Stalo se něco?" zavrněla a začala se k němu přibližovat. Když ona udělala krok dopředu, on udělal krok dozadu, dokud za sebou neucítil zeď.
"Jo, to tedy stalo!" zařval na ni, až se zarazila. "Nemůžeš tohle dělat, pokud ti to ještě nedošlo, tak jsem tvůj učitel, ne nějaká hračka! A nechci s tebou chodit, tohle bylo naposled, rozumíš?!"
Uraženě se otočila a mířila ke dveřím. "Ale nemysli si, že holkám nepovím, jak ses tady na mě vrhnul, ty úchyle!" uchechtla se a chtěla otevřít dveře, ale on se před ně postavil. Ani netušila, jak se sem tak rychle dostal. Ruce si založil na hrudi a vražedně na ni hleděl. "Co chceš?" vyštěkla na černovláska. Ten neodpověděl, jen na ni tak hleděl psíma očima. Chtěl vyvolat dojem, že se bojí, aby znejistěla. Taky se tak stalo. "Ježiš, pusť mě, já nic neřeknu."
Sasuke se ani nehnul. Prohlížel si ji od hlavy až k patě. Měla na sobě školní uniformu, černou čelenku. Byla namalovaná, ale jen lehce. Uvědomil si, jak je ta dívka roztomilá a chtěl ji políbit na ty sladké rty. Naklonil se.
Ona ucukla. Nachápala, proč ji chce najednou líbat, když předtím ji za to seřval. "Chtěla bych odejít, pane učiteli," řekla chladně. Sasuke ji nechal zavřít za sebou dveře učebny a sjel po nich dolů na zem. Nechápal, co to do něj vjelo. Vždyť to byla studentka!

Sasuke jel do nového domu svým autem, když uviděl onu růžovlasou dívku. Sakura si to vyšlapovala na cestě domů. Pomalu se loudala jarní krajinou. Rozpršelo se. Skryla tvář, aby se jí nerozmazala řesenka a zrychlila krok, chtěla být co nejdřív doma. Neměla deštník, a tak brzy bylo její oblečení celé mokré. Černovlásek zaváhal, ale nakonec zastavil pár metrů pře ní a stáhl okýnko.
"Sakuro, pojď sem, vždyť nastydneš, a pak pojedeš těžko na výlet! Odvezu tě domů," nabídl se a čekal na její reakci. Po chvíli přece jen nasedla na sedadlo spolujezdce. Vysvětlila mu, kam má jet.
"Já bydlím naproti," odpověděl dívce černovlásek a vyjel na silnici. Sakura se dívala ven z okna a usmívala se. Že má na toho učitele štěstí? Nakonec budou sousedi...
Sasuke dívku sledoval koutkem oka. Nechápal proč se usmívá, na co asi myslí? Kapky deště sklouzávaly po předním skle, tak zapnul stěrače. Po chvíli pustil písničku Yesterday od Beatles, byla jeho oblíbená. Sakura se zaraženě podívala na řidiče, ale nic neřekla. Po chvíli pocítila únavu. Ve spánku položila hlavu černovláskovi na rameno.
V první chvíli ji chtěl vzbudit, ale pak si to rozmyslel. Nechal ji, aby odpočívala, zítra ji čeká perný den. Pomalu dojel k jejímu domu. Překvapilo ho, že se ani v jednom okně nesvítí. Kde jsou asi její rodiče?
"Sakuro, už jsme přijeli," budil dívku. Ta jen něco zamumlala a měla dál oči zavřené. Několikrát to zopakoval, pak mu došlo, že takhle to nepůjde. Otevřel dveře, obešel auto a v náručí odnesl dívku až před dveře domu. V kapse jejích kalhot našel klíče, tak odemkl. Když vešel dovnitř, spatřil malou předsíňku. Chvíli hledal, než našel obývací pokoj. Položil studentku na pohovku a chystal se odejít, ale bál se, aby se nelekla, až se probudí, jak se tam octla.
Nakonec si sedl k ní na pohovku a sledoval, jak spí. Za chvíli se mu začaly zavírat oči, tak si opatrně lehl vedle ní, a dával pozor, aby byl v dostatečné vzdálenosti. Poslouchal tikot hodin, který sem doléhal až z kuchyně. Za chvíli usnul a ve spánku obejmul Sakuru, ta se k němu přitiskla. A tak míjela hodina za hodinou. Oba dva spokojeně spali a nevnímali čas.

Sakura malátně otevřela oči, ona je na pohovce? A kdo to vedle ní leží? Žasla, když uviděla svého učitele. Podívala se na hodinky na jeho zápěstí. Ukazovali 20:12h. Mlčky sledovala spícího černovláska. Uvědomila si, že je maximálně o čtyři roky starší. V jeho náruči se cítila bezpečně, jako by už neexistovalo nic, co by tuhle chvíli pokazilo. Jenže existovalo. Sasuke otevřel oči. Nejprve se na ni nechápavě díval. Potom mu došlo, že objímá svoji žačku a odtrhnul se tak prudce, že oba shodil na zem. Sakura spadla na něj a rozesmála se. Nakonec se k ní přidal.
Když se odmlčeli, Sakura se zvedla a odešla do kuchyně. Sasuke se malátně podíval na hodinky, 20:23. Jejda, a to chtěl ještě něco připravit na zítřek. Zvedl se a následoval Sakuru. "Dáš si čaj?" zeptala se ho růžovláska a pak se opravila: "Eh, dáte si čaj?" zrudla a uhnula pohledem.
"Ano, dal bych si," odpověděl a sedl si na jednu z židlí. Chtěl ji požádat, aby mu tykala, bylo mu divné, že mu holka mladší o čtyři roky vyká, ale veděl, že by to bylo divné, kdyby mu před školou řekla "ahoj".
Nechala vařit vodu v konvici a sedla si naproti němu. Dívali si do očí a snažili se v nich najít odpovědi na nevyslovené otázky, ale po nich tam nebyla ani stopa. "Mohl bych studentku požádat, aby ve škole neříkala nic o mé návštěvě? Jsem si jistý, že by to ostatní změnili na něco pikantnějšího a to by mi moc nepomohlo."
Přikývla a šla zalít čaj. Položila šálky horkého nápoje na stůl a mlčela. Najednou se v ní něco změnilo a ona začala přemýšlet jako Mrcha, stejně jako když si ji zavolal do třídy po hodině. Věděla, že se musí uklidnit, tak se zeptala, proč s ní chtěl mluvit.
"Viděl jsem tvůj pohled, tak jsem si říkal, že by bylo nejlepší, kdybych ti hned na začátku vysvětlil, že na randění se mnou můžeš zapomenout."
"Aha, tak to jo," povdychla si a schovala tvář do dlaní. Mrcha v ní chtěla, aby ho políbila, a ona se snažila odporovat. Zatím to vypadá, že je na to, co se stalo, zapomenuto, nechtěla to kazit. Sasuke se tiše zvedl a pohladil ji po hřbetě ruky, myslel, že je smutná z toho, co řekl. Jeho dotek ji přinutil neodporovat druhému, špatnému Já. Z očí se vyřinuly slzy, protože věděla, že prohrála. Naklonil se, aby ji vzal za ruku a omluvil se, ale ona ho objala. On objetí opětoval a hladil ji ve vlasech. Do ucha jí zašeptal omluvu.
Sakura, neschopná slova, nechala, aby slzy dopadaly na jeho košili. Věděla, že neplakala už dva roky. A tak si vzpoměla na pohřeb svých rodičů a jak přejelo nějaké auto jejího psa. Nemohla přestat plakat a Sasuke netušil, jak ji utěšit. Uvědomila si koho objímá a snažila se vykroutit a omlouvala se.
Sasuke jí položit prst na rty a ona zmlkla. Slzy stále stékaly po její tváři. Chvíli si hleděli do očí. Pak se černovlásek naklonil, aby ji políbil. Ale ona ucukla. Kdyby jí políbil, Mrcha by vyhrála na celé čáře, a to nechtěla.
Nechápavě se odtáhl. Tohle bylo už podruhé, co ho odstrčila. Její oči to chtěly, ale ona z nějakého důvodu nechce. Sakura se smutně podívala ven z okna do tmy.
"Jednoho dne stejně nebudeš mít sílu odporovat," zavrněla Mrcha sladce. Sakura zavřela oči a přinutila se neplakat. Vztekle setřela poslední zbytky slz. "Bež pryč!" rozkřičela se na zmateného a šokovaného Sasukeho a otevřela oči.
Učitel hledal v těch zelených očích své žačky důvod, proč se tak rozzlobila, pak se zvedl a odešel. Tiše za sebou zavřel dveře a nasedl do auta. Zajel do garáže svého domu.

Tak co, jak se líbí? Zatím se to ještě nerozjelo, to teprve uvidíte ;-)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 saske8310 saske8310 | E-mail | 29. prosince 2012 v 10:35 | Reagovat

krasa už idem na další diel.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama